My maminky máme pocit, že víme nejlépe, co je pro naše dětičky dobré. My také máme pocit, že víme nejlépe, co je dobré pro naše nejbližší. A tak se staráme a staráme v dobré víře, že děláme to nejlepší pro všechny okolo nás.
Jenže vůbec netušíme, že to není potřeba.
Ba co víc, že tím nepomáháme. Při tom našem věčném starání se o všechny a o všechno, nám dost často uniká jedna podstatná věc. Že jsme se tak nějak zapomněly starat samy o sebe.
V momentě, kdy porodíme děti, máme na spoustu let plné hlavy toho, co musíme, co nesmíme, co bychom asi měly. Předvídáme, řešíme, rozebíráme a máme pocit, že by se bez nás doma všechno sesypalo. A jediný, kdo se sype, jsme my.
Po čem ve svém životě toužíte Vy? Pomůžu Vám
Když jsou děti malé, jsou to malé „starosti“, když jsou větší, jsou to větší „starosti“ a když jsou dospělé, hroutíme se. Hlavně pro to, že už ty naše dětičky nemáme pod kontrolou. My je tedy pod kontrolou nemáme nikdy, ale rádi si to myslíme.
Co kdyby Vám někdo řekl, že to jde mnohem lehčeji? Že není potřeba do všeho zasahovat. Že děti si poradí. Ano i bez Vás. A doma se opravdu nic bez Vás nesesype. Možná nebude vždy všechno podle Vašich představ, ale kde je psané, že právě ty Vaše jsou ty správné? Ty jsou správné pouze a jen pro Vás samotné.
Zkuste se na chvilku zastavit. Možná lépe zaslechnete, co Vám děti chtějí říct. Prostě s nimi jen buďte. To stačí. Nevíte, co je pro Vaše děti to nejlepší. To vědí jen ony samy. A rádi Vám to řeknou. Ale pokud s nimi budete mluvit z pozice, že Vy víte nejlépe,……nikdy je neuslyšíte.
Být máma je veliký dar. Tak pojďme zkusit být víc parťáci svým dětem. Je to určitě mnohem větší zábava. Přestaňme neustále udílet chytré rady. Ještě nikdy to nikomu nepomohlo….